Hodonín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hodonín
radnice
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0625 586021
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Hodonín (CZ0625)
obec s rozšířenou působností:	Hodonín
pověřená obec:
historická země:	Morava
katastrální výměra:	63,05 km²
počet obyvatel:	26 179 (1. 1. 2008)
zeměpisná šířka:	48°50'56.17" s. š.
zeměpisná délka:	17°07'56" v. d.
nadmořská výška:	167 m
PSČ:	695 01
zákl. sídelní jednotky:	20
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa městského úřadu:	Městský úřad Hodonín Masarykovo nám. 6 695 35 Hodonín
starosta / starostka:	MUDr. Lubor Šimeček
Oficiální web: http://www.hodonin.eu E-mail: muhodonin@muhodonin.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Morava u Hodonína

Hodonín (německy Göding) je okresní město v Jihomoravském kraji, sídlo okresu Hodonín. Hodonín leží na řece Moravě 50 km jihovýchodně od Brna při hranici Moravy se Slovenskem. Hodonín má rozlohu 63,05 km² a čítá 26 179 obyvatel. Základní PSČ je 695 01.

Hradisko založené pravděpodobně Břetislavem I. v 11. století. Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyté a téměř zpustlo. Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století založena továrna na tabák.

• 1046 – první zmínka o Hodonínu. Hrad Godonin je jmenován mezi hrady, jež mají odvádět klášteru ve Staré Boleslavi po půl hřivně stříbra a jednom volu ročně (falzum ze 12. století)
• 1196 – nejstarší písemná zpráva o Hodoníně v listině olomouckého knížete Fridricha. Hodonín je zde označen jako “castellanus de Godonin”
• 1174 – stejné označení Hodonína je i v listině moravského vévody Oldřicha
• 1228 – Hodonín se stává městem - královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I., uděluje Hodonínu městská práva
• 1301 – král Václav II. přijal na hodonínském hradě poselství uherské šlechty, která mu po vymření domácího rodu Arpádovců nabídla královskou korunu uherskou.
• 1323 – na hodonínském hradě bylo ujednáno příměří mezi českými zeměmi vedenými králem Janem Lucemburským a Rakušany. Přítomni jednání byli olomoucký biskup Konrád, Jindřich z Lipé, Petr I. z Rožmberka, Vok z Kravař a syn Jana Lucemburského a pozdější král Karel IV.
• 1350 – mladší bratr Karla IV. - markrabě moravský Jan Jindřich potvrzuje zakládací listinu královny Konstancie Uherské
• 1375 – po smrti Jana Jindřicha zdědil Hodonín jeho prvorozený syn, nový markrabě moravský Jošt
• 1391 – Jošt uděluje hodonínským měšťanům právo odúmrti
• 1404 – Hodonín byl vypálen a zpustošen Zikmundovými vojsky
• 1411 – král Václav IV. potvrzuje privilegium královny Konstancie
• 1419 – markrabě moravský, král uherský a císař německý Zikmund se v Hodoníně zúčastnil narovnání sporu mezi měšťany hodonínskými a šardickými
• 1422 – císař Zikmund potvrzuje Hodonínu všechna předchozí privilegia a osvobozuje válkou poničené město od placení třicátku na 10 let
• 1437 – vévoda rakouský Albrecht potvrzuje Hodonínu městská privilegia
• 1460 – český král Jiří z Poděbrad potvrzuje městu privilegia
• 1464 – český král Jiří z Poděbrad uděluje Hodonínu druhý výroční trh – 14 dní před svatým Duchem. Jan Kuna z Kunštátu získal Hodonín do svého vlastnictví, připojil k němu Bojanovice s Lužicemi a přikoupil Mutěnice (okres Hodonín), čímž dal základ hodonínskému panství
• 1466 – Jan Kuna z Kunštátu si vymohl na králi obnovení staré silnice (tzv. čejčské). Hodonínský hrad byl důkladně přestavěn a opevněn, aby odolal očekávaným nepřátelským útokům z Uher. V této podobě zůstal zachován až do 19.století
• 1470 – ve válce mezi uherským králem Matyášem a českým králem Jiřím z Poděbrad byl Hodonín několikrát obléhán tureckými vojsky
• 1497 – král Vladislav Jagelonský potvrzuje privilegium královny Konstancie, právo odúmrti markraběte Jošta a trhové privilegium Jiřího z Poděbrad
• 1512 – Vilém z Pernštejna získal od krále Vladislava II. Hodonín do dědičného vlastnictví. Předává však celé hodonínské panství do rukou svému zeti Jindřichu z Lipé. Hodonín přestal být královským městem, stal se poddanským městem
• 1535 – Jan z Lipé osvobozuje hodonínské občany od dosavadních robot a stanovuje jim jednotnou roční robotu čtyřdenní a opravu mostu v Rybářích
• 1555 – Pertold z Lipé potvrzuje svobodný nálev vína od sv. Václava do sv. Valentina
• 1564 – Čeněk z Lipé postavil jednotě bratrské nový sbor
• 1594 – Jan IV. z Lipé prodal Hodonín hraběti ze Salmu
• 1600 – neustálé vpády z Uher a časté hraniční nepokoje vedly k prodeji hodonínského panství bohatému uherskému šlechtici Štěpánu Illyesházymu

• zámek z roku 1642, rozšířen po požáru roku 1746, nyní budova Masarykova muzea
• Dům umělců (1911-13), sídlo Galerie výtvarného umění
• Kostel sv. Vavřince (1780-86) na Masarykově náměstí
• morový sloup (1716) na Masarykově náměstí
• Kaple sv. Kříže (1714)
• Pomník T. G. Masaryka na Náměstí 17.listopadu
• Městská radnice na Masarykově náměstí, naproti kostela sv. Vavřince
• Pomník generální stávky r. 1920 na hlavní světelné křižovatce (křižovatka ulic Národní třída a Štefánikova)
• Památník obětem fašismu na novém hřbitově
• Židovský hřbitov ze 17. století

• Tomáš Garrigue Masaryk

• Děkanát Hodonín